Příběh na 8 střihů ... aneb soud skřítků

Povím Vám příběh. A příběh ne ledajaký. Může znít až neuvěřitelně nebo tak jako ze strašidelné pohádky ... Je ale celý pravdivý. 

Nu, tedy...

Píše se srpen, roku 2017. Itálie, nádherné historické město Lucca. V jednom z místních penzionů našla svůj azyl rodina z Čech, konkrétně maminka, tatínek a jejich dospívající dcera. Chystají se zde strávit jeden báječný toskánský týden. Jejich starší dcera zůstala doma v Čechách, ale to pro náš příběh není podstatné.

Jednoho sobotního večera po 13,5 hodinách jízdy autem vstupuje tedy naše rodina skrz masivní dřevěné dveře do tichého penzionu. První pohled na starobylý prostor příjemně zařízené jídelny je úchvatný. Na prázdné recepci nachází obálku s milými slovy na uvítanou a klíč od pokoje. Odemknou a vstoupí. Za vstupními dveřmi po levé straně je menší pokojík - ten bude pro dceru. Okenice skrývají východ na vzrostlou zahradu s jezírkem. Úzkou chodbičkou pokračují dál k zadní ložnici pro rodiče. Je to nádhera. Tento starý italský dům je zrenovovaný vskutku s úctou k tradici. Představte si kamenné stěny částečně dozdobené freskami, takže z několika míst Vás sleduje šibalský kukuč skřítků a uhrančivé pohledy víl. Dřevěný trámový strop, terakotová podlaha, kovaná postel s nebesy. Místnosti jsou kouzelné. ... Tak. Romantickou atmosféru bychom už měli.

Ještě nutno zmínit maličkost, která v našem příběhu hraje poměrně velkou roli. Na konci úzké chodbičky, o které jsem se zmínila již v úvodu, na protilehlé straně vchodových dveří a vedle dveří do pokoje rodičů se nachází malé umyvadlo s kohoutkem. A protože je naše rodina taková všetečná, zaujalo ji i toto umyvadlo. Kroutí jakousi páčkou a ještě všemožně jinak se snaží okolo umyvadélka manipulovat, leč kohoutek nevypustí ani kapičku vody. Dobrá tedy, smiřují se s faktem, že je nefunkční.

Střih 1. Je něco po půlnoci. Rodina spí hlubokým spánkem. Najednou jsou dospělí vzbuzeni silným: CCCCCCCIIIIIIIIIIIIII. Zmatený tatínek vstane, aby zjistil, co to je za zvuk. Z našeho nefunkčního kouhoutku v chodbičce teče proudem voda. Tatínek příliš netuší, jak vodu zastavit, a tak kroutí páčkou u kouhoutku do všech světových stran. Po chvilce proud ustává, tatínek se vrací do postele a do rána nerušeně spí.

Střih 2. Následující ráno. S živou vzpomínkou na minulou noc zkouší tatínek všemožně kroutit páčkou, zkoumá umyvadlo i kohoutek ze všech stran, nezbývá však nic jiného, než konstatovat, že kohoutek je (opět) nefunkční. Asi muselo dojít v noci k nějakému přetlaku či co ?? Oba dospělí jsou ještě zmatenější než v noci.

Střih 3. Je něco po půlnoci. Rodina spí hlubokým spánkem. Najednou jsou dospělí vzbuzeni silným: CCCCCCCIIIIIIIIIIIIII. Znalý tatínek vstane a míří k umyvadlu, aby našemu nefunkčnímu kohoutku opět zakroutil tipec. Do rána je pak zase naprostý klid.

Střih 4. Jen rychle zmíním, že ráno zase zjistili, že kohoutek opět nevydá ani kapičku. Možná ještě trucuje po tom nočním tatínkovo zásahu. Tatínek je ale filuta a nic už nechce ponechat náhodě: "Maminko, nachystám si tady navečer telefon s kamerou a jestli se voda v noci zase spustí, tak to natočím, ať víme, co se to tu vlastně děje ..." Maminka to vidí jako bezva nápad a oba usínají s lehkým mrazením a vlastně i tak trochu přáním, aby v noci zas tekla, protože to začíná být celkem dobrodružství.

Stříh 5. Je něco po půlnoci. A co Vám budu víc povídat ?! CCCCCCCIIIIIIIIIIIIII . "A teď toho mám dost", říká tatínek, bere telefon, spouští kameru a jde zkrotit kohouta. Když je opět ticho, ulehnou oba do postele a se zvědavostí a trochou napětí si jdou přehrát to, co tatínek natočil. ... Co je čeká??? 

Nyní chvíle napětí a prostor pro Vaši fantazii ...

Jesti někdo odhadl, že s natočeným videem asi nebude něco v pořádku, odhadl to správně. Ano. Velká část videa úplně chybí, snímek začíná až ve chvíli, kdy je tatínek už zpátky u postele. Oba dospělí na sebe hledí s otevřenou pusou ... (Trošku jak z pořadu VĚŘTE NEVĚŘTE, že?)

Střih 6. Ráno. Tatínek promlouvá z Pietrem - příjemným mladíkem, který se stará o chod penzionu. Vypráví mu o nočních trampotách a prosí ho, zda by to mohl nějak spravit a nejlépe promluvit s těmi skřítky. Pietro se směje, slibuje, že dá vše do pořádku a skřítkům že domluví.

Střih 7. Pietro zřejmě umyvadlo spravil, protože naši 2 všetečkové zjišťují, že kohout začal reagovat na jakýsi senzor na jeho spodní straně. Zajímavé ale je, že po spuštění teče voda asi jen 2 vteřiny a pak se hned opět vypne. Když se spustí v noci, teče tak dlouho, dokud se tatínek neprobudí, nevstane z postele, nedojde ke kohoutku a chvilku nekroutí. Přinejmenším zvláštní, ne?. ... Všichni jsou však nyní spokojeni, Pietro zasáhl a vše vypadá v pořádku.

Střih 8. Něco po půlnoci CCCCCCCIIIIIIIIIIIIII. Bylo to počtvrté a naposledy, co musel tatínek vstát v noci z postele ke kohoutku ... Další 3 noci byl již naprostý klid.

Zde příběh končí. Nemá žádné rozuzlení, nenabízí žádnou odpověď ani vysvětlení. A ponechme to tak, jak to je. To kouzelné místo plné skřítků a víl otevírá snad nekonečný prostor pro fantazii.


DOSLOV

Jsem ráda za ten jedinečný zážitek. A jsem moc ráda, že jsem ho prožila se svým mužem a naší dcerou.

Ještě krátké vysvětlení názvu. Proč "8 střihů", je už asi nyní jasné, ale "soud skřítků"? Dům se jmenuje Corte dei Folletti - v překladu soud skřítků. No není to magické? 

Jaké pocity příběh a toto místo vyvolává ve vás?